SOCIALIZACE: UČÍŠ PSA ŽÍT VE TVÝM SVĚTĚ
SOCIALIZACE SE PSY
(UČÍŠ HO, jak fungovat se psy)
Psi se rodí s psím jazykem - ale ne každý ho umí používat.
Dnešní pes vyrůstá mimo smečku, bez dospělých psů, často bez správných psích kontaktů nebo po špatných zkušenostech.
A pak se to stane:
Pes neumí číst psy. Je nervózní, je „moc“, nebo se jim vyhýbá.
Nervózní pes = vždycky problém.
A tvoje role?
Ukázat mu, že psi neznamenají nervy a že setkání se psy může být bezpečné, srozumitelné a normální.
Aby se mu vedle tebe žilo hezky.
CO JE CÍLEM
aby měl pes přirozený psí život a zdravé vztahy se psy
aby byl při setkání se psy klidný a nepřepínal
aby na psy neletěl jako torpédo, ani od nich neutíkal
aby uměl od psa odejít, i když je to těžké
aby uměl číst signály a jednat přiměřeně
aby byl mezi psy rád
a aby věděl, že když se necítí dobře, jsi tam ty a ochráníš ho
JAK VYPADÁ PES, KTERÝ NEMÁ SOCIALIZACI SE PSY
Pes letí za každým psem jak střela → to není radost, to je stres.
Pes kňučí, kníká, vřeští → to není natěšení, to je přetlak, stres
Pes se schovává za tebe → neví, co má dělat, potřebuje pomoci
Pes začne štěkat / cenit / útočit → řeší to po svém, protože ty nevedeš
Pes je „posedlej“ jinými psy → nemá zkušenosti a hrne se do neznámého
A všechno to má jeden společnej základ:
Pes neví, jak se mezi psy chovat a jak s nimi komunikovat.
Potřebuje se to naučit a zjistit, že když je problém, řešíš to ty.
Jak se psi potkávají
PŘÍCHOD → KONTAKT → ODCHOD
Abys věděl/a, jak psa při potkávání se psy vést, potřebuješ nejdřív vědět, jak má takové potkávání správně vypadat a čeho si všímat.
Nejdřív ti to ukážu, pak tě vezmu za ručičku a řeknu ti co máš dělat…
1. PŘÍCHOD psů k sobě
Psi vnímají první vteřiny úplně jinak než my. Ještě než si očichají zadky, už si o sobě přečtou půlku informací na dálku.
Co psi standardně dělají, když se začnou přibližovat:
-
Rovně = tlak
Oblouk = zdvořilost
„Nechci konflikt, jen se jdu seznámit.“
(takhle ho povedeš taky)
-
Jakmile si psa všimnou, často zpomalí krok. To je psí obdoba:
„OK, vidím tě, jdu si tě přečíst.“
Zrychlení by naopak znamenalo:
„Tak pocem, jdem řešit!“
-
Ještě než jsou u sebe, tak už vědí, jestli je pes naproti nervózní, sebejistý, ve stresu, jestli to bude problém nebo se chce jen seznámit.
Čtou se jak knihy. A ty to můžeš číst s nima - když víš, na co koukat.
-
Když si nejsou jistí, dělají malé:
- odklonění hlavy
- oblouček tělem
- mrknutí
- přenesení váhy
To jsou všechno signály:
„Jdu v klidu.“
„Nechci konflikt.“
„Jsem otevřený setkání.“
ODKLÁNĚNÍ HLAVY.
Další komentář k videu ZDE.
2. KONTAKT
K poznávání čehokoliv používají psi nos a nejinak je tomu i v případě poznávání psů.
Na to, aby se poznali, potřebují jít k sobě.
Ale ne čumákama. Setkávání čumákama proti sobě = konflikt, drzost, tlak.
Psi tenhle přímý tlak nesnáší.
Tohle je jako kdybys cizímu člověku při prvním setkání vlepil obličej 10 cm od jeho obličeje.
Jejich “Dobrý den, jak se máte?” je očmuchání zadků.
Tedy po vzoru 69
= hlava → prdel & hlava → prdel. :)
Tady si přečtou historii, emoce, zdraví, sebevědomí, strach, pohlaví, všechno.
Pokud jim tohle očmuchání neumožníme, začneme setkání obrovským nedorozuměním.
PSÍ “DOBRÝ DEN, JAK SE MÁTE?.
Více k videu ZDE.
-
uvolněné tělo = bezpečí
tuhé tělo = nejistota nebo tlak
posunování se dopředu = povyšování se / nervy
zapření tělem do země = připravenost řešit to silou
podsazený zadek / sklopení hlavy = submise
-
volně, nízko, plynulý pohyb = klid
vysoko, ztuhlý = tlak, pes může být připraven si dokazovat, že je něco víc
stažený pod tělo = strach
divoké vrtění = emoce (ne vždy radost – často nerv)
-
hlava níž než druhý pes = podvolení
hlava vysoko = kontrola situace, povyšování se
zvednutí pysku = „je mi to nepříjemný“
ztuhnutí celého krku = pes přechází do řešení
-
Tady vznikají největší konflikty. Oči jsou u psů spouštěč.
krátký pohled = normální
dlouhý, tvrdý pohled = výzva
uhýbání pohledem = respekt, klid
tvrdé zírání + ztuhlé tělo = za 1-2 vteřiny průser
KOMUNIKACE BĚHEM SETKÁNÍ
Od první chvíle, co se psi vidí, spolu komunikují.
Těchto signálů si všímej!
3. PO očmuchánÍ INTERAKCE NEBO ODCHOD
Když psi dokončí svůj 69 pozdrav, vznikne jeden z těchto scénářů:
„OK, těšilo mě, nashle.“
Psi se poznali a dál si nemají moc co říct. V pohodě, tak pokračujem.
„Jsi dobrej, pojď si hrát.“
Skvěle! Během hry si jen dál hlídej, aby hra nepřerostla v přetlak a pejsci to zvládali i po dobu hry.
„Nejsem si jistej, pomoz.“
Tohle je místo, kde máš největší hodnotu. Tady se buduje vztah. Napovíš pejskovi, co dělat.
„Tlak, POVYŠOVÁNÍ, pojď!“
Tady musí někdo přijít s řešením dřív, než psi převezmou kontrolu. Tím někým musíš být ty.
„NEDÁVÁM TO, zdrhám!“
Útěk = pes řeší situaci sám = špatná socializace a ještě horší zkušenost.
A tady je tvoje práce:
1. PŘIVEDEŠ
Ještě než se druhý pes vůbec objeví, už vedeš situaci ty.
Proč?
Protože tvůj pes musí CÍTIT už od začátku, že má vedle sebe někoho, kdo si poradí s jakoukoliv situací, která se vyskytne. Kdo všechno ví, všechno zná a pes tak nemusel mít žádné starosti a vcházel do divných situací klidnější.
Jak vedeš?
Z lekce o VEDENÍ, víš, že takto:
HLAVA: musíš vědět, co děláš = máš plán. Neboj, naučíš se to časem a s tím přijde i tvá jistota.;)
TĚLO: jdeš napřed a pes tě jen následuje, necpe se před tebe, když je nejistej.
VODÍTKO: šňůra volná! = žádné napětí, žádné drama. Vodítkem psa navádíš do správného směru.
ENERGIE: pomalý krok, klidný dech, jistota - kdyby byla hraná!
Tím mu říkáš:
„Jsem tu. Nestaráš se o nic.“
A v praxi tím odstraníš většinu všech budoucích problémů.
2. PROVEDEŠ
Tady probíhá ta skutečná socializace.
Tvůj úkol není přemlouvat, ale provést psa situací tak, aby ji zvládl.
Jak provádíš:
jdeš o krok napřed = tím psům říkáš “tohle mám pod kontrolou, vím co dělat, následuj mě”
když se pes obává do situace jít, napovíš mu svým chováním → pozdravíš psa normálním tónem hlasu, jdeš k němu napřed, dotkneš se ho - tvůj pes si řekne, že když na něj saháš a tvoje energie je klidná, tak to bude bezpečný
šňůra pořád volná (napnutí = napětí!)
když začne jančit → opravíš hned v počátku:
krátkým signálem vodítka
pozicí těla (odstíníš psa do směru, kterým chceš, aby šel)
zpomalíš → zpomalí i on
cílem je co nejdřív 69 (hlava → prdel & hlava → prdel)
necháš ho očuchat, zpracovat, pochopit
mluvíš klidně, normálně, “jako bys diktoval/a nákup”, žádný utěšování nebo “buď hodný”!!
Využíváš vše, co už umíš:
signály tělem (z lekcí KOMUNIKACE)
vedení tempa a prostoru
„pojď“ mlasknutím jako jemnou nápovědu (schválně jsem tě naučila zatím jen zvuk = mlasknutím se ti nepovede přinést do situace napětí, jak by se to mohlo udělat slovy - křikem)
bariéru tělem, když je potřeba (rozejdeš se klidně proti psovi, který by měl odejít)
A celou dobu mu dáváš jednu hlavní zprávu:
„Tady se nic zvláštního neděje. Jsem to já, kdo to řídí, takže ty můžeš být v klidu.“
Kdy do toho vstoupit víc
- když má druhý pes blbou energii
- když vidíš signály nervozity
- když tvůj pes zaváhá - jemně postrčíš
- když se začne zvedat nerv - nenecháš to vybublat
Setkání má být pro psa BEZPEČNÉ A SROZUMITELNÉ.
Ne přetlak. Ne překvapení.
3. ODVEDEŠ
Tohle je moment, který rozhodne o tom, co si pes uloží do hlavy.
Jak ukončovat setkání:
odchod řídíš ty (nečekáš, až pes vybuchne, uteče, začne bloudit)
dáš svoje známé mlasknutí = pojď a pošťoucheš vodítkem (netaháš, ale jen popostrčíš! - tah by způsobil napětí, takže jen krátkej signál, kterej musíš mít předtím už 100% natrénovaný - viz kapitola o vodítku)
odcházíte úplně klidně, normální krok
neoslavuješ, nechválíš, neděláš z toho „velký moment“
Proč?
Protože chceš, aby mu zůstalo:
„Tohle je normální situace. Jdeme dál.“
A přesně to je věta, kterou chceš, aby se mu jednou spouštěla automaticky u všeho nového.
Podívej se znovu na tohle video a teď si všímej, co se na něm odehrává, níže je popis…
PŘÍCHOD: Rum váhal, jestli za psem jít. Já se tedy rozešla do situace jako první, aby mě následoval a viděl, jak strašně moc klidná jsem já. Úplně normálně bez nějakých emocí jsem při příchodu pozdravila tak, jak normálně zdravím lidi co znám. Paní jsem v životě neviděla. Ale navázala jsem kontakt tónem hlasu a tím udala náladu, v jaké se bude setkání odehrávat = pohoda.
⬇
KONTAKT: Přišli jsme k pejskovi slušně obloukem. Po dobu očmuchávání sleduju signály těla - kontroluju, jestli jsou oba psi uvolnění. Stojím poblíž, abych mohla zasáhnout, kdyby se náhodou vyskytl problém.
⬇
ODCHOD: Čmuchli se a zase šli. Nejklasičtější salámistické setkání a la “Ahoj, jak se máš - těšilo mě - jdem si zase každej po svým.”
Aby tvýho psa žádnej pes nerozhodil, potřebuje jich takhle bezpečně potkat co nejvíce. Ne z dálky. Ne jednou za týden - denně očmuchat a jít do interakce s co nejvíce psy.
Potřebuje poznat psy malé i velké, chlupaté i tenké, energické, hlasité, štěňata - naučil se s nimi komunikovat a uměl své emoce kolem nich zvládnout.
Tohle je skutečně jedna z nejdůležitějších věcí, která má zásadní vliv na psí chování.
Videa nějakých dalších setkávacích situací ti sem ještě průběžně přidám…;)
časté otázky & chyby:
-
Tos ho měl/a vidět na začátku. Je to řetězový pes - do tří let nebyl se psy, jen na řetězu. Když poprvé potkal psy, tak řval jak kdyby ho na nože brali a všechny chtěl zlikvidovat. Rychle jsme to nahodili do normálu právě důkladnou socializací - potřeboval ty psy jen poznat a vědět, že to je bezpečný a že to mám pod kontrolou. Tady se bavíme třeba o potkávání dvaceti psů každou procházku. I když jich potká jen pět, tak to může fungovat, pokud se socializace dělá správně.
ENCYKLOPEDIE PROBLÉMŮ
Ne každý má problém s potkáváním se psy. Aby tak kapitola nemusela být příliš dlouhá a pro někoho zbytečně podrobná, detailní rozbor problémů najdeš v případě potřeby tady: