OČIMA PSA: UČÍŠ SE ROZUMĚT JEHO SVĚTU
Většina problémů se psy je o lidském nepochopení.
Vždy, když se pes s něčím potýká, tak se ze všeho nejdřív snažím představit si celou situaci z jeho pohledu. Tedy ne na základě mých zkušeností, ale na základě toho, jak uvažuje on. Pes funguje jinak než člověk a abychom mu pomohli, nemůžeme se řídit podle našich pravidel.
Tedy pojďme se na svět podívat očima psa.
PES JE
ZVÍŘE.
Tohle prostě musíš mít na paměti vždy, když od psa něco očekáváš.
…no já vim, že je to úplně jasný, ale reálně se podle toho my lidi fakt nechováme.
K polidšťování psa totiž svádí spousta věcí.
Už jen to jméno.
Pes je pořád zvířetem, i když se jmenuje Karel…
…i když mu kupuješ obleček v Zaře…
…i když jeho jídlo vypadá líp než tvoje…
…i když ho musíš občas vzít do náručí…
…i když ho vodíš, učíš a krmíš…
…a i když s tebou spí v posteli a prdí stejně jak tvůj děda.
Není tedy náhodou, že se názory psa a názory naše na jednu a tu samou situaci dost liší.
Je to především kvůli značným rozdílům mezi člověkem a psem, hele, začneme u hlav:
LIDSKÁ HLAVA:
Má větší a komplexnější mozek, umožňující řešit abstraktní problémy, tedy uvažovat o věcech, které nejsou přímo viditelné nebo konkrétní.
Plánovat do budoucna, mluvit složitým jazykem, tvořit umění, filozofovat, vymyslet jak se dopravit se do vesmíru.
Člověk používá mluvený jazyk pro přesné a detailní vyjádření svých myšlenek.
Člověk je především vizuální, racionální, pro komunikaci používá slova, ze kterých je schopen pak vytvářet příběhy. A jaké! ;)
PSÍ HLAVA:
Všimněme si, že slova od psa obyčejně neslýcháváme. Má k tomu poměrně pádný důvod - je to zvíře.
Neznamená to, že je blbej, má jen jiný typ inteligence - mozek je přizpůsobený především na vůně. “Vidí” svět pomocí čichu, který je až 100000x citlivější než ten lidský. Vnímá pachy emocí.
Nepoužívá slova. Komunikuje čichem, tělem, jednoduchými zvuky, dokáže číst energii a tón hlasu.
Má vynikající orientaci a schopnost se učit, ale nerozumí světu tak abstraktně jako lidé. To znamená, že psi nepřemýšlí ve složitějších souvislostech nebo teoriích.
Myslíš, že pes ví, kdo jsi?
Pes na nás pohlíží docela jinak, než si myslíme.
Pes nás nevnímá jako jednotlivé osobnosti, ale balíky signálů.
Je úplně jedno, co mu o sobě povídáš. Je mu jedno, jestli seš Marie, Dominik, Taylor Swift nebo Svatý Václav.
Zajímá ho s jakou energií přicházíš, ne co mu přitom říkáš.
A tohle je naprosto zásadní:
Psi jsou
TADY A TEĎ.
Nepřemýšlí v minulosti nebo budoucnosti.
Neví proto, co je žárlit nebo pomstít se.
Nemají schopnost overthinkovat.
Neví, že na ně řveš proto, že se před pár minutama nebo hodinama někde vyčůrali nebo něco sežrali.
Nejsou naštvaní, žes je nechal týden u někoho na hlídání.
Jsou schopni boje, ale nevedou války.
Takhle dalece prostě nejsou schopni přemýšlet.
…a my jim tak můžeme jen tiše závidět.
Pes se pohybuje rychleji než člověk.
Tělem je totiž stavěn na úplně jinej život.
Pes je pohybový tvor, stvořený pro běh, rytmus, terén.
Člověk chodí pomalu, nejčastěji stojí, sedí, žije převážně staticky.
Tady třeba vzniká problém s taháním na vodítku.
Nemůžeme čekat, že když na něj dáme krátké vodítko, pes bude automaticky klidně chodit hned vedle nás. Krátké vodítko ho nutí jít tempem, které není jeho přirozené, omezí mu svobodu na pár metrů a člověk se ještě rozčiluje, že pes tahá.
Pochopitelně.
Taky bych tahala, kdyby mi dal někdo na krk šňůru, nevysvětlil mi, jak to funguje a nenechal mě se pohnout pár metrů vedle.
Pes s námi žije v jemu nepřirozeném světě.
Lidé předpokládají, že pes musí chápat náš svět stejně jako my.
Pes je biologicky zvíře smečky, prostoru, pohybu.
Ale žije v bytě, na zahradě, mezi auty, mezi divnými lidmi, bez přirozené skupiny, obvykle osamocen pouze s člověkem.
Pes nemluví.
Pes komunikuje energií a řečí těla.
Reaguje na napětí, tempo, tón, prostor, …
Člověk spoléhá na vysvětlení.
Vysvětluje i psovi a očekává, že pes samozřejmě pochopí. Když nepochopí, myslí, že pes neslyšel a řekne to hlasitěji nebo znovu.
PSI O EMOCÍCH NEPŘEMÝŠLÍ.
PROSTĚ je vypustí, když přijdou.
Pes je tady a teď, reaguje hned, prožívá hned.
Člověk potlačuje, racionalizuje, rozebírá.
Člověk si myslí, že u psa „vysvětlením“ změní emoci.
“Neboj”, “buď hodný”, “to nemůžeš dělat”, “je to kamarád”, …
Pes zkrátka není člověk s lidskou srstí.
Je to zvíře námi vytažené z přírody.
A zvíře uvažuje jako zvíře, ne jako člověk.
Tedy pozor na to, aby sis jeho chování nepřekládal jako to naše, lidské.
Když tohle pochopíš a budeš se toho držet, přestaneš se zlobit na neposlušnost a budeš se snažit svýmu psovi pomoci ti rozumět.
Respektuj jeho myšlení a svět a všechno ti začne dávat smysl.
Kdykoliv pak uvidíš u psa nějaký problém, pokus se jej vidět jeho očima.
Díky tomu budeš mít už z půlky vyhráno.
ÚKOL: PŘEDSTAV SI SVŮJ DNEŠNÍ DEN OČIMA TVÝHO PSA
*
ÚKOL: PŘEDSTAV SI SVŮJ DNEŠNÍ DEN OČIMA TVÝHO PSA *
Představ si, že se po celý dnešní den na svět díváš očima psa. Všímej si běžných denních situací.
Např. tvůj člověk před tebe položí misku. Co si myslíš jako pes? “Dal mi ji, protože mě má rád? Mám kachnu, protože je čtvrtek?”
Zkus si během dne všimnout, kolikrát na psa promítáš svoje lidské myšlenky - třeba že je naštvaný nebo uražený. Pes to takhle nezná.
Např. si představ, že jsi pes a tvůj člověk na tebe mluví: “Co to bylo? Proč jsi to udělal? To se dělá? To nemůžeš dělat! Hej, kam jdeš?”
Dává ti to smysl? Asi moc ne.
Přesně tak to slyší pes. U něj fungují jen jasné a jednoduché signály - teď ano, teď ne. Zkus si uvědomit, kolikrát za den na psa mluvíš jak na dítě.
Pak se zamysli:
kdybych byl zvíře, chápal bych to?
Nebo napiš na papír, čím ses dneska zabýval - třeba 10 věcí. Pak hoď na papír, co řešil tvůj pes.
Tak co, rozdíl, ne?
…už chápeš, jak frustrující pro psa je, když se rozhodneš ho kárat za něco, o čem on nemá ani potuchy?
ČASTÉ otázky & CHYBY:
-
Pes nedělá naschvály. Pes neanalyzuje, ale reaguje. Pokud pes dělá něco, co se nám nelíbí, tak se jen řídí tím, co dává v tu chvíli, přesně v ten konkrétní moment, smysl jemu. Je pak na nás, abychom to napravili, případně mu srozumitelně vysvětlili, jak se to dá dělat jinak.