• GRATULUJU!

    Už teď víš o psech víc než většina lidí kolem tebe. A vůbec se nebojím říct, že i víc než většina psích trenérů.

  • Tohle ses právě naučil/a:

    Pozorovat. Mlčet. Chápat, proč se věci vůbec dějí.

  • Začínáš vidět očima psa.

    Už vidíš víc než jen to, co každý vidí na první dobrou. Vidíš skutečnou příčinu problému a ne jen ten “přešlap”, kterej je pouze tím, co kvůli hlubšímu problému vybublalo na povrch. Postupně začínáš chápat, co skutečně řeší, co mu chybí, co od tebe potřebuje.

  • Vnímáš, že pes je TADY A TEĎ.

    Nesoudíš ho, když udělal něco v minulosti. Minulost je pro něj to, co se stalo už jen před pár vteřinama a není v jeho schopnostech spojovat si s tímto chováním nějaké důsledky

    Víš, že “Cos to udělal? Co to bylo?” je úplně mimo jeho chápání.

    Neříkáš mu, jak se má cítit v budoucnu, protože víš, že “Buď hodný” prostě není schopen pochopit.

  • VÍŠ, ŽE LÁSKU PSOVI MŮŽEŠ DÁT JEDINĚ TAK, ŽE MU NAPLNÍŠ JEHO POTŘEBY.

    …a protože svýho psa fakt miluješ, tak mu jich dopřáváš denně po kýblech. Už víš, že jen krmení mu ke štěstí nestačí a hlazením psího kožíšku si plníš především potřeby svoje.;)

  • DOVOLUJEŠ PSOVI ŽÍT. JEHO ŽIVOT JE VENKU S OSTATNÍMI PSY.

    Mimo zdi tvého bytu. Mimo zahradu, která je byt, jen v bledě modrým. Chápeš, že jeho život je venku s ostatními kámoši. Domů se pak chodí jen odpočívat.

  • ASOCIACE TEĎ VIDÍŠ VŠUDE! :)

    Našel jsi totiž skutečný klíč ke změně chování.

  • NEVYSVĚTLUJEŠ SLOVY.

    Poznáváš, že slova mezi vámi jen prohlubují propast neporozumění. Ty však chceš stavět váš vztah na důvěře - k tomu si potřebujete především rozumět.

  • KDYŽ “NEPOSLOUCHÁ”, NĚKDE DĚLÁŠ CHYBU TY.

    Nedělá naschvály. Něco ho k reakci vede. Tvým úkolem je zjistit proč - tedy úkolem první části návodu. Na praxi se vrhneme v další části, až když se naučíme jak se psem komunikovat.

  • A HLAVNĚ - ROZHODL/A SES SE SVÝM PSEM SKUTEČNĚ ŽÍT, NE HO “CVIČIT”.

    Tohle je tajemstvím hezkýho vztahu se psem, po kterým každej touží.

OČIMA PSA

Z první části si tedy máš odnést hlavně to, proč se nějaké psí chování a nějaké psí problémy dějí. Tím, že dokážeš vidět ten skutečný původ problému, k němu totiž dokážeš i správně přistoupit, a tedy ho i úspěšně vyřešit.

K řešení pak budeš potřebovat se psem nějak komunikovat. A protože pes není člověk, musíš se naučit, jak mu věci vysvětlit tak, aby ti rozuměl. V další části návodu se tedy naučíš, jak s ním komunikovat a taky jak řešit první vaše trable.

Na závěr první části zde uvedu takové upozornění. Nejčastější nešvar. Něco, co vidim u 90% psů, který za den potkám - a kteří mají problém. Páníčci je nezvládají. Pes není šťastnej a páníček taky ne.

Co je ta největší chyba, které se lidi se psy dopouštějí a která se stává naprostým číslem jedna v žebříčku příčin problémů se psy?

Lidi nedovolí být psovi psem.

Nedají mu, co skutečně potřebuje.

Co se obejít jinak nedá.

A ti, kdo to zkouší, jdou bez respektu proti psovi.

A třeba tohle se děje, když mu nedáš jeho svět:

Frustrace z chybějícího psího života

Frustrace mohou nabrat různých podob. Tenhle pejsek našel smysl ve sledování stínů.

Když nevíš, o co jde, může to být legrační. Já však zatlačuju slzu.

Můj přítel nevěděl o co jde tak se tam uchichtnul taky. Po natočení videa jsem mu vysvětlila, co se pejskovi děje…no a pak byl z toho smutnej taky.

Tohle je totiž jeden z mnoha psů, co v rukou člověka šťastnej není. Takhle přirozené chování spokojeného psa nevypadá.

Jeho potřeby byly zanedbány.

Utekl k závislosti, protože nic jiného nepoznal. Když psovi chybí sociální život, nějaká práce v podobě čmuchání a poznávání nových psů, tedy mentální stimulace, upne se na cokoliv jiného.

A z toho si následně udělá smysl svých dnů.

Vlastně je to stejný jak u lidí. Jen tam to obyčejně dokážeme vidět tak nějak lépe.

Může pak pronásledovat stíny, honit si ocas, kousat si tlapky, škrábat se, něco obsesivně hlídat (hračky, klacíky, kamínky, cokoliv) apod. Je toho fakt spousta a už teď to můžeš vidět, když budeš koukat na psy kolem sebe.

A hádej, co je nejčastější - no ano, míček. :(

ZÁVISLOST NA MÍČKU je jak žít na koksu

Pojďme nazývat věci pravými jmény. Už ani nepočítám, kolikrát za den potkám psa, co upřednostňuje míček před kontaktem s jiným psem.

Jo, jasný, na začátku to člověk myslí dobře, protože neví co jinýho dělat, chce ho nějak unavit a k interakcím se pes nemá.

Člověk z něj pak udělá někoho, kdo si tenhle způsob života vybral: “On má radši míček.” Jenže pes si míček nekoupil, neháže si ho sám, byl k tomu naveden. Člověk ho naučil tímto způsobem obejít problém. Ne vyřešit - ale přesměrovat problém jinam. Čímž se problém neřeší - pouze se přesměruje jinam.

Takže bacha na to.

Tohle tedy nejsou poruchy nebo “jeho problém”, ale důsledek nenaplněných potřeb - a to jde za náma. Když mu vrátíš to, co je mu přirozené - kontakt, prostor, čichání, rytmus a klid - chování se může začít vracet do normálu.

Jak ho životem správně vést, se dozvíš, neboj se - v průběhu návodu budeš postupně zjišťovat, jak na to. Postupně tě všechna “kouzla” budu učit.

Pes potřebuje ŽÍT svůj PSÍ ŽIVOT.

I KDYŽ HO ŽIJE S NÁMA.

TEČKA.

ENCYKLOPEDIE

PROBLÉMŮ

V návodu JAK MÍT PSA postupně najdeš všechno, co potřebuješ k tomu, aby ses svým psem zvládl/a vyřešit všechny trable.

Když budeš nad nějakým konkrétním problémem tápat, najdeš jeho detailní rozbor a řešení zde.

Jak se ti líbila tahle KAPITOLA?

Tvůj názor je pro mě důležitý. Pomůže mi zlepšovat návod tak, ať co nejlépe pomáhá tobě i ostatním. Zabere to jen chvíli...děkuju!