KOMUNIKACE: UČÍŠ SE PSÍ ŘEČ
ZAPOMEŇ NA SLOVA!
Ne, vážně.
Pes přece nemluví - takže ani neví, co ty zvuky, co neustále vydáváš, znamenají. Pokud mu je pořádně nevysvětlíš.
Nerozumí tomu, co povídáš, ani když to řekneš několikrát nebo hlasitěji.
My lidé se dorozumíváme převážně slovem. Komunikačním nástrojem psa je však TĚLO A ENERGIE.
Pojďme se tedy naučit, jak komunikovat se psem tak, aby nám konečně rozuměl, tedy beze slov.
(pozn. autora: Rum mluví pouze ve virtuálním prostoru pro potřebnou edukaci;)
Jak mluvit se psem?
NEMLUV.
Protože pes nemluví.
Nerozumí tomu, co říkáš — ani když to zopakuješ, ani když to zakřičíš.
My lidé komunikujeme hlavně slovy, pes komunikuje tělem a energií.
Naše slova jsou pro něj jen pouhé zvuky s emocí.
Z tónu hlasu, z postavení těla, z tvých pohybů pozná všechno.
Což je dobrá zpráva, protože tak ledacos dokážeme uhrát. Pojď se to naučit!
PSÍ slovo je řeč těla a energie
Tělem se psem vykomunikuješ všechno.
Stačí si odmyslet slova.
CO VŠECHNO ZA NÁS MLUVÍ:
1. Pozice
Ten kdo stojí vůči situaci blíže, má řešení situace na triko.
Když stojíš ty před psem, říkáš „řeším to já“.
Když je pes před tebou a ty za ním, říkáš: „řeš si to ty“.
Stačí třeba jeden krok rozdíl a změníš chování psa.
Je žádoucí, abychom řešili my, protože tak zbavujeme psa starostí. Když totiž něco řeší pes, víme jak to vypadá.
V ilustracích jsem si za objekt obav vybrala cihlu, jinak to je jiný pes, holub, něco z čeho pes panikaří, …
2. Postoj
Tvůj postoj = tvoje jistota.
Tvůj postoj určuje, jak se pes cítí.
Pes čte, jak stojíš, dřív, než slyší, co říkáš.
Pokud se hrbíš, stojíš bokem nebo váháš, vysíláš signál nejistoty.
Pes si to přeloží jednoduše: „Můj člověk neví, co dělat = musím to vyřešit já.“
A to je přesně chvíle, kdy začne štěkat, vrhat se dopředu nebo být nervózní.
Když stojíš klidně, pevně, s otevřeným hrudníkem, říkáš mu:
„Jsem v klidu. Mám to pod kontrolou.“
= a přesně tohle pes potřebuje.
To mu umožní nic neřešit.
3. Pohyb
Tvůj pohyb dává pokyny:
Pokud se rozejdeš proti → pes ustupuje.
Je to nejjasnější způsob, jak říct psovi, že si nepřeješ, aby se k něčemu přiblížil.
Pokud jdeš od něj → zveš ho k sobě, dáváš mu svolení vejít do situace.
4. Energie
Pes tě čte podle tvé energie a emocí.
Takže když ho třeba chceš uklidnit a řveš na něj: „Klid! Klid!“, slyší jediné: „panika, panika, panika!“.
A podle jasných instrukcí které čte, bude šílet ještě víc.
Chceš aby se pes uklidnil? Buď klidný.
Chceš energii? Zvedni si ji, ale musíš ji umět kontrolovat, tedy bezpečně zase stáhnout.
Pes bude vždy odrážet tvou energii, tak mu pomáhej.
Když je pes nervózní, uvědom si, jakou energii neseš ty.
Změň ji u sebe a pak to samé chtěj po psovi, nikdy ne naopak.
5. Gesto
Gesto ruky doplňuje tělo.
Když chceš psa nasměrovat, ukaž mu směr rukou.
Když ho chceš k sobě, pohybem prstů naznač „pojď“.
Nauč ho to při drbání - pokud chce drbání, ať si přijde do ruky, kterou mu ukazuješ. Pak využiješ to samé naváděcí gesto až budeš potřebovat ho posunout.
Komunikace tak bude mnohem hezčí a nebudeš ho furt tahat za vodítko.
nezapomeň:
buď FÉR.
Slovo má smysl jen tehdy, když pes přesně ví, co ono slovo znamená.
Pokud to neumí, je hrubě nefér na něj zvyšovat hlas nebo ho nedejbože za to trestat.
Kdyby to bylo obráceně a pes tě kousl pokaždé, když mu nerozumíš, byl bys celej dožvejkanej.
Takže – buď fér.
Nech psa, ať se s tebou dorozumívá jak umí - svým jazykem. A ty se trochu nauč ten jeho. Pro něj je učení toho našeho ukrutně těžký, tak musíme bejt trpěliví.
Lidská řeč přijde na řadu v pravý čas.
PRAXE: POZICE TĚLA
*
PRAXE: POZICE TĚLA *
Pozice těla vůči situacím je za mě ten nejdůležitější a nejpoužívanější nástroj komunikace se psem.
Proto ti to teď dostanu malinko víc pod kůži:
Najdi si nějakou osobu, co ti na chvilku udělá figuranta. Ne, fakt, řekni teď hned někomu - jedině tak ucítíš, co to skutečně dělá.
(Figurant nemusí dělat vůbec nic, jen bejt.)
Postavte se oba vedle sebe před zavřené dveře. Představ si, že za dveřma je místnost plná lidí, co čeká na váš příchod.
Teď si stoupni mírně za osobu. Nemusíš úplně za záda, ale klidně tak, že se budete překrývat jen každej jedním ramenem. Dle ilustrace zde:
4. Když se teď otevřou dveře, kdo se rozejde jako první do dveří? Kdo pozdraví jako první? Kdo se ztrapní jako první?:)
5. Teď si pozice vyměňte. Stoupni před osobu, zase klidně jen na pouhé překrytí ramen a představ si situaci znovu. Teď jsi vepředu ty.
Jak se cítíš? Cítíš pravděpodobně větší zodpovědnost za to jak se uvedete? Asi cítíš větší lechtání na břiše? Větší nervozitu..?
Tak takhle nějak se cítí i ten pes, když je vystrčenej do situace. Tak trochu sám. Druhá pozice je pro něj o něco větší úleva. Cítí se tam mnohem bezpečněji a nemá tendence se cpát dopředu, když to má na starost někdo jiný, kdo působí sebejistě.
A nutno podotknout, že to ani nestojíš úplně vepředu nebo úplně schovaně, jen o rameno.
Využívej proto pozice těla pokaždé, kdy chceš psovi dopřát větší pocit bezpečí. Ubrat napětí. Přidat klid. Ať už je to kontrola toho, co by na něj zepředu mohlo vybafnout anebo naopak kontrola psa, aby se mi nerozešel dopředu.
Např. jako pojistka, když stojíte na přechodu. Tvá pozice mírně před ním je pro něj informací, že situaci před sebou máš teď na starost ty. Stačí takhle malej krůček a fyzicky ho máš pod kontrolou a on se bude o něco méně bát projíždějících hlasitých aut…
časté otázky & chyby:
-
Jsme tak moc v hlavě, že si často neuvědomujeme, že tělem vyjadřujeme něco jiného než zamýšlíme. Proto si vždy jako první uvědom, co říkáš tělem, ne slovy.
Zkus se občas koukat na ostatní lidi se psy. Uvidíš, jak moc psi kopírují svý pány. Je to někdy docela zajímavá sonda.:))
-
Nejsi náhodou za psem a nenecháváš tak starosti na něm…? Pohlídej si, ať správně komunikuješ tělem a pes má skutečně oprávněný pocit, že se o situaci staráš. Nestačí mluvit, to zkoušej všichni, než přijdou ke mě na tréning;)
ENCYKLOPEDIE PROBLÉMŮ
Kdyby se ti nedařilo rozlousknout něco konkrétního, najdeš tady detailní rozbor různých problémů: