SOCIALIZACE NA PROSTŘEDÍ (PODLAHY, SCHODY, VÝTAHY, rušné MĚSTO, MHD)

Aby byl schopen pejsek v budoucnu slyšet, když po něm něco budeš chtít, nesmí ho vykolejit přostředí, ve kterém se nachází.

Proto pejska ber na různá místa, projdi se s ním po jakémkoliv divném povrchu (např. lesklé podlahy v obchoďáku, děrované či skleněné schody), ruchy města, cokoliv tě napadne…

Pejsek tak zároveň získává sebevědomí, že zvládne všechno a pak ho skutečně máloco rozhodí.

SOCIALIZACE NA PROSTŘEDÍ

Princip je stejný.

Jen prostředí je komplexnější, proto musí být člověk ještě víc předvídatelný a klidný.

Takže tohle už si pamatuješ jak básničku:

1. Vedu - pes to musí cítit.
2. Provedu - bezpečně a s nadhledem.
3. Odcházím - v klidu a jakmile uznám za vhodné.

Takže se podíváme rovnou na Baxíka a praktickou překážku, ze který má bobky:

VEDU S JISTOTOU

Ve svém vedení mám jistotu a pes to cítí - to mu posléze nedovolí uhnout.

Ještě než jsme byli na - pro něj děsivém místě - jsem se ujistila, že se mnou jde bez problémů i když je klid a že mi můj signál “pojď” nebo moje pomlasknutí, co znamená “pojď”, funguje i mimo překážku na 100%.

Pár metrů před překážkou jsem se sebevědomě rozešla se slovem “pojď”, které má už stoprocentně naučené. Můžeš použít své pomlasknutí, které znamená totéž a hned po něm použij signál vodítka kupředu, aby nebylo pochyb, že se jde.

PROVEDU BEZPEČNĚ

Nastupuju na “děsivé místo” absolutně bez zaváhání. Když mi Baxík zaváhá, jen ho popostrčím vodítkem, aby to plynule prošel. Nemá tak čas na velké přemýšlení a zjišťuje tak, že ho ta žlutá věc nesežere.

Když vidím, že to zvládá, svým klidným tónem hlasu (“tááák”) mu dávám najevo, že jsem spokojená, s tím, co dělá, abych mu dodala sebevědomí.

ODEJDU V KLIDU

Po překonání té věci ho nenechám pak nijak divočit, zdrhat, nechválím, prostě nic, normálka.

Celý proces opakuju tak dlouho dokud nebude potřeba dělat pobídky vodítkem - tak zjistím, že to pejsek zvládá bez váhání už sám.

Mimochodem - budeš se divit, kolik toho zvládneš, když se do něčeho vydáš s jistotou a bez sebemenších pochyb. Naučila jsem takto chodit do podchodu metra 70kg dogu, která se bála sejít už jen ze schodů. Silou bych ji tam nedostala - řečí těla a jistotou ano. Já ji teda ještě tutéž hodinu naučila i na schodech jezdících, ale o eskalátorech až jindy.;)

časté otázky & chyby:

ENCYKLOPEDIE PROBLÉMŮ

Ne každý má problém s tímto tématem. Pokud se s něčím v tomhle smyslu potýkáš, dost možná se to objeví zde, kde najdeš detailní rozbor problému: