OČIMA PSA: UČÍŠ SE ROZUMĚT JEHO SVĚTU
PES SE UČÍ NA ZÁKLADĚ ASOCIACÍ.
Už víme, že pes je tady a teď.
K naučení něčeho mu tedy stačí velmi jednoduchý mechanismus:
ASOCIACE.
Jednotlivými asociacemi vzniká chování psa.
Když začneš tyto asociace číst, bude pro tebe hračka změnit jakékoliv jeho chování!
ASOCIACE = SPOJENÍ akcE s výsledkem
= něco udělám → něco se stane
Něco udělám → vyplatí se mi to
= budu chování opakovat
Něco udělám → nevyplatí se mi to
= nebudu to znovu dělat
Pes se tedy učí podle toho, co přijde hned po tom, co něco udělá. Na základě toho své chování bude příště opakovat nebo ne.
Učíme se tak i my…
Např. sáhnu na horkou plotnu → spálím se → už na ni sahat nebudu.
…vzpomínáš? :)
A taky si možná vzpomeneš, jak ti rodiče mohli tisíckrát říkat, ať na tu plotnu nesaháš - ale pochopil jsi to, až když ses spálil.
A to prosim pěkně rozumíš česky.
Pes nerozumí tomu, co říkáš, ale co se děje!
Tedy zapomeň na slova - dej psovi zkušenost.
Uvidíš, jak dobře se pes učí, když si na řešení přijde díky zkušenosti sám.
PŘÍKLAD:
Pes na tebe skočí → ty sice zamumláš něco jako “ale prosim tě, neskákej”, ale přitom se ho dotkneš nebo ho pohladíš a věnuješ mu pozornost
→ pes: „to bylo príma, dostal jsem pozornost = příště si pro ni zase vyskočim nahoru”
Pes zatáhne na vodítku → dostane se tam, kam chtěl, i když ty přitom huhláš “pomaaalu, netaheeeej”
→ pes: “chápu, abych něco získal, stačí se do toho vodítka zapřít! = super, až se zas budu chtít za něčím dostat, zase použiju sílu”
JAK ODSTRANIT BLBEJ NÁVYK
1. NAJDI asociaci
2. ZMĚŇ asociaci
3. OPAKUJ asociaci
NAJDI ASOCIACI
Najdi asociaci, kterou chceš změnit!
Pes dělá něco, co se ti nelíbí a dělá to opakovaně.
Co se děje hned po spuštění jeho chování?
…co získal?
…čemu se mu povedlo vyhnout?
…pojmenuj si to přesně.
2. ZMĚŇ JI
Místo této výhody mu dej nevýhodu. Funkčně, ale s citem a adekvátně situaci.
Můžeš bejt kreativní. Strká čumák na stůl? Měj na něm položený rozprašovač a pokaždé, co tam bude něco hledat, tak najde - ale fontánu do nosu:))
Čas je rozhodující!!
Pes je tady a teď. Na to, aby si vše správně spojil, musí odpověď na své chování dostat OKAMŽITĚ.
Máš tedy 1-2 vteřiny na to, spojit svou reakci s jeho chováním.
Pokud jakákoliv reakce přijde až za pár vteřin, už si to nebude umět spojit.
Např.: vyskočí na tebe → sundáš ho až po chvíli → učíš ho, že na tobě chvíli být může. Ale ty přece nechceš, aby na tebe umístil packy vůbec - tedy reakce by měla přijít hned při pokusu o výskok. Můžeš klidně použít ten rozprašovač. Nebo ho chytit za packy. Jakoukoliv nevýhodu;)
3. OPAKUJ JI
A to nejdůležitější - teprve až poctivým opakováním vytvořené asociace vzniká návyk chování.
Stejnou situaci tedy opakuj v řadě za sebou, u rýzných lidí, v různých prostředích.
Nečekej, až se situace začne dít sama, ale zinscenuj si ji - jedině tak stihneš zareagovat včas a správně.
Divadýlko!;)
Hledání asociací je vždycky taková detektivka.
Pro mě je to nejzajímavější část tréningů.
Užij si to!;)
Jak mu dát jasně najevo souhlas nebo nesouhlas v jeho jazyce, si ukážeme v další části KOMUNIKACE.
Ale teď si vyzkoušíme asociaci v praxi na tom snad nejdůležitějším návyku vůbec: na učení klidu.
Tahle praxe níže je naprostej základ.
Tady totiž začíná všechno - schopnost psa zklidnit se, přemýšlet a fungovat s tebou v lidským světě.
Učíte se to oba.
PRAXE: KLID JAKO NÁVYK
*
PRAXE: KLID JAKO NÁVYK *
Cesta k tomu, aby pes něco získal, nevede přes sílu ani rychlost.
Klíčem je klid.
Naučit psa získávat věci bez použití násilí - bez skákání, strkání, hrabání packama, zubů a tlaku - je jeden z nejdůležitějších návyků, které může mít. Využiješ ho v běžném životě pořád: u jídla, hraček, u lidí, u dětí, v situacích, kde je potřeba zvládnout emoce.
Když se pes dokáže zklidnit, začíná přemýšlet.
A když přemýšlí, může se rozhodnout jinak než jen impulzivně. Teprve v tomhle stavu tě může opravdu vnímat a spolupracovat. Pokud přemýšlet nedokáže - je rozjetý, tlačí se, hltá - nebude schopný se zastavit ani tě poslouchat. Všechno další učení pak naráží na strop.
Schopnost přejít do klidu ale pes neumí automaticky. Musí se ji naučit. A naučí se ji stejně jako všechno ostatní: díky asociaci.
Pes se učí spojovat své chování s výsledkem. Pokud se dlouhodobě dostává k věcem tím, že se do nich nacpe, vytvořil si asociaci:
„Když se cpu dopředu = dostanu to.“
My chceme ale vytvořit jinou:
„Když zůstanu v klidu a počkám = jediná možnost, jak něco získat.“
Takhle ho to naučíš:
Dej pamlsek do dlaně a zavři ji.
Pes se bude pravděpodobně snažit dostat dovnitř - strkat čumák, packu, tlačit. Dlaň zůstává zavřená. Nic neříkej, nic nevysvětluj. Jen drž ruku.
V momentě, kdy pes poleví - odtáhne se, zklidní se, třeba si odsedne nebo jen přestane tlačit - dlaň se otevírá. Pokud se pejsek nepřibližuje, pamlsek mu nabídneš pohybem ruky směrem k němu. V tu chvíli můžeš přidat slovo „MŮŽEŠ“, aby bylo jasné, že teď je to pro něj.
Pes si postupně začne spojovat:
„Klid = dostanu jídlo.“
Tuhle asociaci opakuj v krátkých, klidných chvílích během dne, dokud pes nezačne čekat sám od sebe. Jakmile to zvládne v ruce, přenes to i do dalších situací - k misce, k hračce, k věcem, které mu podáváš. Neměl by je z ruky vyrvat automaticky, ale počkat stejným způsobem - odstoupit a počkat, až mu je nabídneš.
Důležité je: neříkej mu, co má dělat!
Nepoužívej žádné „ne“, „sedni“, „čekej“.
Chceš, aby si na to přišel sám. Jen tak vznikne skutečný návyk. Když to bude vždy závislé na tvých povelech, pes se bude umět zachovat jen ve chvíli, kdy u toho budeš a budeš ho řídit.
Cílem je, aby klid zvládl i bez tebe.
Jednou totiž bude jídlo nebo věc držet v ruce třeba dítě. A tvůj pes bude v situaci dřív, než si jí vůbec všimneš. Z hlediska bezpečnosti všech je zásadní, aby se naučil zvládat své emoce sám.
A ne, není “chudák”.:) My jsme se taky museli naučit, že nemůžeme v restauraci sníst jídlo někomu u vedlejšího stolu jen proto, že tam je a máme hlad. Pes se to musí naučit úplně stejně.
Nezapomeň si video v případě potřeby zvětšit čtverečkem dole!
Asi si říkáš:
"Ale jak mám teda vyřešit tenhle problém…?!"
Nezapomeň!
Tenhle návod není další instantní rada, co zase nebude fungovat. Tohle je návod na funkční řešení čehokoliv, co tě s tvým psem potká.
První část o pochopení slouží skutečně k pochopení základních faktů, které lidi neznaj a proto se furt plácaj v problémech se psy.
K řešení konkrétních problémů se dostaneme hned, jakmile se naučíš, jak se psem komunikovat a jak ho vést. Bez toho mu totiž těžko vysvětlíš, že má něco dělat jinak, no ne?
Buď tedy trpělivý/á, má to smysl!
ČASTÉ OTÁZKY & CHYBY:
-
Neeeee! Špatně. Tady vzniká úplně jiná asociace!
V psí hlavě: “Vyválel jsem se v hovně, bylo to super. Pak jsem přišel za páníčkem, protože mě volal a řve na mě. Tyjo, tak příště budu přemýšlet, jestli za ním půjdu nebo ne.”
Tedy pokud nechytnu psa při činu, neudělám nic. Jakmile ke mě přijde, musím mlčet, jinak bych si zbytečně kazila vztah se psem svým nevypočitatelným chováním.
-
Ne, neví. Když se po pěti hodinách vrátíš domů a najdeš tam něco rozkousanýho, nespojí si to s tvým momentálním chováním. Pes se netváří “provinile”, vnímá jen tvou energii, které nerozumí, proto se krčí. Tímhle si jen kazíš vztah se psem. Příště ho prostě musíš přistihnout v momentě, kdy chybu začíná dělat, jinak ti rozumět nebude a budeš pro něj jen nevypočitatelnej nervák. A ty pro něj máš být přece někdo, komu má za každých okolností věřit.
-
Pokud ho „zastavuješ“ a on si to stejně dělá pořád po svým, tvoje reakce pro něj prostě nebyla srozumitelná.
Slova fakt nestačí. Je potřeba ZKUŠENOST.
Pes se učí ne z toho, co mu říkáme, ale z toho, co skutečně prožije.
Takže:
Pokud chceš, aby pes opakoval určité chování, musí zažít, že se mu to vyplatí.
Pokud nechceš, aby chování opakoval, musí zažít, že to nikam nevede.
To, jak mu dát jasně najevo souhlas nebo nesouhlas v jeho jazyce, si najdeš v části KOMUNIKACE.
-
Podobná odpověď jako u upozornění, ať něco nežere. Odpověď na jeho reakci musí přijít hned na začátku a musí pro něj být jakkoli nevýhodou. Buď kreativní!;)