“SEDNI”

=

“NA CHVÍLI vypni a nezvedej se, dokud ti neřeknu”

“SEDNI” JAKO POKYN KE KLIDU

Sedni není žádný trik. Je to zastavení těla a hlavy.

Téměř každý člověk si myslí, že jeho pes umí SEDNI. Nikdy se mi však nestalo, že by za mnou na první lekci přišel pes, který by to skutečně uměl.

SEDNI totiž není o tom, že si pes sedne, sežere pamlsek a jde pr…yč.:) Je to o tom, že si sedne a zůstane v klidu, i když by radši něco dělal.

Tím se tento úplně obyčejný povel stává zároveň i tréningem klidu.

Když se “SEDNI” učí správným způsobem, pes se díky němu učí zvládat své emoce.

A když pes umí pracovat se svými emocemi, dokáže se lépe ovládat v bežných situacích, kde je ruch anebo nějaké emoce.

A přesně tohle - zvládání vlastních emocí - z něj dělá ”ovladatelného psa” v každé situaci.

TAKHLE se trénuje:

postup:

co je ODMĚNA PŘI SEDNUTÍ?

= výhoda, ale hlavně v klidu

SEDNI uč jako velmi klidný povel - svou energií mu pomáháš pochopit, že sednutí znamená klid

  • oceňuješ velmi klidným slovem

  • můžeš mu dát po sednutí veeelmi klidný dotek - např. podrbat ho klidně za uchem

  • když vydrží sedět, získá co chce - tedy pokud se jde ven, můžeš si nejdřív psa posadit, dát mu obojek, pak teprve ven

Pamlsek?

Jídlo obyčejně znamená EMOCE.

Při sezení chci pravý opak, proto zde používání pamlsku spíše nedoporučuji.

Obyčejně se taky při sezení pamlsky používají úplně blbě: pes ví, že máš pamlsek, sedne si, ty mu ho dáš, pes se zvedne a jde do háje. Tohle je úplně k ničemu. Ani jako trik to není zajímavý a v praktickým životě to má nula využití.

Pokud z jídla nešílí a přesto ho bere jako výhodu, můžeš pamlsek použít maximálně jako zpříjemnění během sezení - tedy po dobu co pes sedí, můžeš občas projít kolem něj a jakoby nic mu něco vrazit do papulky - ale fakt veeelmi v klidu a pouze pokud má zadek na zemi.

JAK na to, aby pes vydržel sedět kdekoliv a kdykoliv

SEDNI se neučí na to, aby fungovalo jen doma v kuchyni.

Musí fungovat v běžném provozu, i když život běží kolem.

Existují tři věci, které dělají sezení těžké:

  1. Ruchy - lidi, psi, hluk, pohyb

  2. Čas - jak dlouho v sedu vydrží

  3. Vzdálenost - jak daleko jsi ty

Nikdy nezvyšuj všechny tři najednou.

JAK ZAČÍT

Začni:

  • ruchy

  • časem

A až úplně nakonec trénuj vzdálenost.

Proč? Protože jakmile se vzdálíš, nestihneš opravit začátek chyby a pes si začne sedání upravovat po svém.

CO DĚLAT, KDYŽ PES UDĚLÁ CHYBU A ZVEDNE ZADEK DŘÍV NEŽ MÁ

Pes se zvedne, poposune, rozpadne se mu pozice?

Neřešíš to slovem!

Uděláš toto:

  • klidně přijdeš ke psovi

  • vrátíš ho zpátky do sedu (ruka, jemný signál vodítkem dolů)

  • žádné emoce, spíše chladná energie

  • žádné „sedni!“ znovu

A jedeš dál.

Pes se tak učí:

„Sedět znamená fakt sedět. Ne že to zkusím a uvidím.“

Dávej si pozor, aby tvůj příchod pro něj nebyla odměna a on si nespojil “zvedl jsem se = páníček přišel = takže když ho chci zpět, stačí se zvednout.” Proto si drž chladnou energii.

JAK ZVYŠOVAT NÁROČNOST

  • nejdřív víc ruchů (park, lidi, psi)

  • pak delší čas

  • a až úplně nakonec začneš:

    • být krok od něj

    • dva kroky

    • pět kroků

    • otočíš se

Jakmile se zvedne → vracíš ho, nevoláš na něj, neopakuješ povel.

KDY MŮŽEŠ ODEJÍT PSOVI Z DOHLEDU?

Ve chvíli, kdy:

  • pes zvládá SEDNI - s ruchy i po nějaký čas (např. několik minut)

  • a ty se kolem něj můžeš pohybovat jak chceš

Pak přidáš slovo ZŮSTAŇ a začneš mizet z dohledu.

Nedělej to však dřív, než umí spolehlivě sedět, i když kolem něj ruch. Teď stavíme pevný základ.

časté otázky & chyby:

ENCYKLOPEDIE PROBLÉMŮ

Ne každý má problém s tímto tématem. Aby tak kapitola nemusela být příliš dlouhá a pro někoho zbytečně podrobná, detailní rozbor problémů najdeš v případě potřeby zde: